Jdi na obsah Jdi na menu

6.kapitola

 

 
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨Vánoční prázdniny¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Regulus
 
Stály jsme před obrovskou stavbou, v Číně, se spodní čelistí zabořenou v písku.
Hlavou mi proběhli vzpomínky na zamilovaného Severuse Snapea, který stál opodál ve stejné pozici jako Já.
 
Jestli po tomhle Severus neuzná že Roxy je dobrá partie, musel se zbláznit.
 
I letní sídlo Blacků byl oproti tomuhle malinkatý baráček, a to už je co říct.
 
Bylo šero takže jsme zalezli do té obrovské stavby.
 Ve vstupní hale nám Roxy řekla abychom šli spát.
Než jsme se jí stačily zeptat kde máme pokoje, byla pryč.
 
Najednou mě něco začalo táhnout do patra.
Poznal jsem že ostatní to cítí taky.
 
Nebránil jsem se tomu a šel.
V patře jsem spatřil dveře se štítkem Regulus.
 
Chtěl jsem otevřít dveře, a vejít, jenže se mi před obličejem objevila slova.
 
Představ si teď,
jak pokoj tvůj vypadat má,
 teprve pak vejít budeš moct.
 
Představil jsem tedy svůj pokoj a vešel.
 
Vypadal lépe než v myšlenkách.
 
Naproti dveřím byl na zdi namalován znak Zmijozelu, a pod ním napsáno velkým písmem:
 
Regulus Arckturus Black .
 
Podobně vypadaly pokoje ostatních.
 
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Prázdniny uběhly
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
A oni zase stály na tom nástupišti, jehož lokomotiva, vypouštěla více páry než všechny mudlovské elektrárny dohromady.
 
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Zmijozelská chlapecké ložnice po večeři
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Severus s Luciusem zkoušeli jedno projekční kouzlo, které mělo ukázat na co určitá osoba myslí.
 
Kouzlo se však nepovedlo.
 
Lucius vyřkl formuli:
 
,,Cogitationum“.
 
Jenže v tu chvíli na něj skočil Rabastanův mazlíček, mládě kouzelného pantera.
 
Kouzlo napálilo do Severuse a ten se svezl podél zdi, bílí jako stěna, ale při vědomý.
 
,,Ježiši, Severusi, kamaráde, seš v pořádku?,“ zeptal se Lucius svého dlouholetého kamaráda.
 
,,Jo…jo, jen si potřebuju chvíli odpočinout,“ zamumlal Severus a pomalým krokem si to šinul ke své posteli.
 
 Tak tedy Lucius uklidněn slovy svého kamaráda, zalehl a spal.
 
Naproti tomu Severus, který se chystal spát, zaslechl nějaké hlasy.
 
DÍVČÍ hlasy.
 
Hmmm, je tak hezkej, to vypracovaný tělo, a ten zadek…
 
Sakra,sakra,sakra, a ještě jednou sakra! Kde je ten župan!?
 
Nevšímá si mě a nevšímá! Copak sem ňákej vzduch!!??
 
Grrrrr…zabiju ho, zabiju! O mi ukrad župan! Grrr…kde je ten Black, ať ho můžu zabít.
 
Severus se divil co to je, ale pak jej trklo to nevydařené Luciusovo kouzlo.
 
Zřejmě teď slyší myšlenky, žen a děvčat v Bradavicích.
 
Na tváři se ukázal ďábelský úsměv který nevěstil nic dobrého.
 

(pozn.aut. Zrovna jsem četla povídku po čem muži touží)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář