Jdi na obsah Jdi na menu

18.kapitola

Další den byla Roxy již probuzena.
 
Všeci měli otázky, jenže se jí báli což jí stejně zase všeci záviděli protože, kdyby někdo jiný omdlel uprostřed oběda ve Velký síni, a ob den se zase probudil, všichni by se na něj sesypali jako vosy s otázkami.
 
Roxy v klidu snídala krvavej steak, a popíjela víno.(to je dobrá snídaně)
Zatímco ostatní zobaj nějaký vločky pro slepice, ona jí steak.
 
Najednou k ní přistoupil Křiklan, a prohlásil:
 
,,Slečno Mendezová, jistě víte o tom že tři zkamenělý studenti jsou na ošetřovně, a jelikož jste nejlepší v lektvarech, a Já lektvar který je oživý neumím,…,“ nechal Křiklan větu nedokončenou.
 
,,Jistě, chcete abych jej uvařila Já,“ pochopila Roxy.
 
,,Jsem rád že to chápete, slečno, tak dvě první hodiny dnes v učebně lektvarů,?“ zeptal se Křikla.
 
Roxy hlavou projelo že to mají prvňáci dvouhodinovku lektvarů, takže si může uvařit ještě nějaký ten lektvar pro sebe, a lektvar oživení je sice poměrně těžký, ale trval jen hodinu.
 
,,Jistě,“ přikývla Roxy se šibalským úsměvem.
 
Měla první hodinu přeměňování, jenže Křikla ji požádal, a proč neposlechnout že?
 
Dojedla a zamířila do sklepení na hodinu.
 
Učebnici nepotřebovala.
 
,,Dovnitř,“ prohlásil Křikla.
 
,,Žáci, dnes budete vařit, lektvar hojivosti, který by jste měli všeci zvládnout,“ prohlásil Křiklan se zářivým úsměvem.
 
Začala jsem si připravovat přísady, Potter vedle mě jako naprostý amatér začal nejprve zapalovat kotlík, a potom ve spěchu připravovat přísady.
 
Najednou mu lektvar začal žloutnout když nabyl sytě žluté barvy začínala jsem tušit pohromu, honem jsem zmrazila svůj lektvar který byl na výborné cestě, a honem vyčarovala kolem Potterova kotlíku bariéru.
 
Potter se na mě nechápavě podíval, Já jen řekla:
 
,, Tři, dva, jedna,…“ a pak se ozval výbuch, takový, že kdyby to bouchlo seškrabávají nás ze stěny.
 
 
Já pak odčarovala bariéru, kouzlem vyčistila kotlík, a jen tak ležérně dodala:
 
,,A můžeš začít znova,“ a začala se věnovat svému kotlíku.
 
Potter na mě chvíli zíral , stejně jako ostatní,  než mě to začalo srát, takže jsem zvedla Hlavu a nakvašeným pohledem se zeptala:
 
,,Co na mě všichni tak zíráte? Roste mi snad druhá hlava?“
 
To se ostatní probudily z transu, a začali dodělávat svůj lektvar.
 
Najednou zazvonilo.
 
Křikla odešel Já si zabalila saky paky a šla na místo před studenty u Křiklovy katedry.   
 
Všici na mě zírali.
 
Já si toho ale nevšímala, a rozložila si na stůl zatím nepřipravené přísady + tři kotlíky.
 
Proč dělat třikrát jeden a ten samej lektvar, když jej můžu udělat hned?
 
Zazvonilo.
 
Křikla vplul do třídy, a pokynul děckám, aby pokračovaly v přípravě.
 
Jen Potty na mě zíral.
Já si toho ale nevšímala(zase), a začala připravovat lektvar.
 
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨Situace: Pottyho pohled¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Vyčarovala si hodiny, a hůlkou začala krájet přísady, které měla za chvíli nakrájené.
Zapálila tedy oheň pod kotlíky, a přihazovala přísady.
Jak hůlkou, tak druhou rukou(kouzlila bez hůlky pozn.Aut.)
 
Bylo to impozantní.
 
Ze začátku to bylo lehké , pak se ale lektvary dostávaly do fáze číslo 2.
 
Tudíž se Zmijozelská královna,- jak se Roxaně začalo v Nebelvíru říkat- musela točit kolem lektvaru jako káča.
 
Do jednoho lektvaru cosi vhodit, druhej zamíchat, a to už si třetí lektvar bubláním žádá pozornost, až najednou…
Uhasila oheň pod kotlíky a spokojeně se opřela o roh stolu na kterém stál jeden z kotlíků.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář